Celý můj život je spojený se Slovenským čuvačem. Když jsem měla 4 roky,  rozhodli se rodiče  koupit rodinného a hlídacího psa.V té době se zástupci československé kynologie smažili o uznání standartu Slovenského čuvače v FCI a tím byla i velká propagace plemene. Čuvačů bylo ve srovnání s dněškem hodně a byli poměrně známí. Štěňátko slovenského čuvače jsme si přivezli z Hodonína . Don z Ořechového sadu, se dožil krásných 14 let, dělal mi společníka a chránil mě. Byl to silný a mohutný pes, který byl ale jen pes rodinný, nechodili jsme s ním na výstavy. Další pes musel být zase čuvač. Byl to Ilek z Polinho dvora z chovu Miroslava Kučeka v Senici, který byl rovněž jenom pes rodinný.
            Když jsem se přestěhovala za manželem na Slovensko, moje velké přání bylo mít zase čuvače. Čuvače i proto, že jsem si myslela , že do slovenských hor patří především čuvač, tady žil po staletí a bude mu tady dobře i dnes.

           Tentokrát padla volba na fenku. Byla to nezapomenutelná "DONA" - Cessna z Lehôtskej lúky, narozená r.1990, kterou odchoval Miroslav Krnáč z Lehôtky.Cessnu jsem kupovala už s myšlenkou na chov a výstavy. Splnila podmínky chovnosti a absolvovala v rámci mých skromných finančních možností úspěšně výstavy .

             Žili jsme tehdy s manželem v Malužiné, na hájence, 10 km od civilizace v krásné horské dolině pod hřebenem Nízkých Tater,  spolu s ovečkama a s koníčkem mého muže s huculskými koňmi. Bylo to u nás jako na ranči a od toho jsem odvodila název chovatelské stanice Janin ranč. Tam se Cessně v roce 1992  narodil první vrh. Zanechala mi syna Andy Janin ranč a dcery, její krev koluje v žilách jejích vnuků a pravnuků .

Krev Cessny nesly její dcery Besy a Hefa v mém chovu, její vnučka Terka , která  se stala Slovenskou šampionkou a v roce 2005 jí byl přiznám titul  ICH. V Belgii působil Don Janin ranč-Světový vítěz mladých, v dalších chovech na Slovensku dcera Eli a vnučka Flora. Byl uchovněm mladý pes, pravnuk Cessny, Huňoš Frigo Janin ranč, který žije v jedné z nejstarších českých chovatelských stanic „ z Farmy Zbiroh“. Cessna byla úžasná fena, jak povahou , tak exteriérem

               Z českého chovu jsem koupila chovného psa Argo Budvarka, který se dožil 13 let. Byl to exteriérem průměrný pes, ale dal slušné potomstvo.

                Spolu se psy a koňmi jsme se v roce 1994 přestěhovali do Muzea liptovskej dediny a tady žijeme dodnes. Snad to všechno patří k sobě, čuvač, huculský kůň, Liptov, Tatry.

               Krátce po příchodu do skanzenu v Pribylině jsem využila nabídku známého chovatele čuvačů a koupila tehdy už skoro 7 letou chovnou fenu Hesy z Pozdišovskej doliny. Hesy po sobě zanechala  kvalitní dcery Gade, která působila  v mém chovu, Jeny která působí v chovu v Belgii, Ninu  v chovatelské stanici z Agorovho dvora, Nelu,která se tak krevně vrátila do domácké chovatelské stanice k dedovi Čižmárovi do Pozdišovec. Vnučka od Hesy, Kora měla velmi pohnutý osud. Prodala jsem ji  3 měsíční štěně novým majitelům, kteří měli velký zájem o chov a výstavy, nakonec mi ji jako 2 ½ letou nabídli ke koupi. Vrátila se domů v hrozném stavu a přesto , že  začala výstavní kariéru ve zralém věku a přerušilo ji i mateřství, stala se v 6 letech slovenskou šampionkou krásy.

Syn  Kory  Egar Dolly Janin ranč žije v české chovatelské stanici „ze Starého vráta“.

Další vnučka Hesy  Saly působí v chovatelské stanici „Celiny“ . Vnuk Kazan Janin ranč se po smrti svojí majitelky MUDr Idy Kissové přestěhoval do Čech a žil u Mirky Dobešové v chovatelské stanici „Bílé království“ , kde k mojí obrovské lítosti zemřel  6.1.2005. Chov čuvačů utrpěl Kazanovou smrtí velkou škodu, byl to krásný pes, příjemný společník , bohužel choroba byla silnější.

Další vnučka Hesy - Orava Janin ranč působila v chovu belgického chovatele Walter van Kerckvoorde „von den Slowaken“ a byla to výstavně jedna z nejúspešnějších čuvačích fen. Orava získala všechny tituly, které vůbec může čuvač získat - Světová vítězka, 2 x Evropská vítězka, Ich, Multich., klubová vítězka, Ch. Slovenska. Její předčasný odchod je další velkou ztrátou v chovu čuvačôů

             Šampionkou Slovenska se stala také Aneta Brusník II , je vnučkou Arga Budvarky.

               V lednu 2002 se k nám dílem štěstěny dostal pes českého chovu Iro Hodkovičský les, během roku se stal Slovenským šampionem, v roce 2004 se mu podařilo splnit podmínky pro udělení titulu Interšampion. Iro je Top Čuvač za rok 2002 a 2003 a na Evropské výstavě v Bratislavě získal titul Evropský vítěz. V roce 2005 získal titul Mezinárodní šampion krásy.

                Dlouhá léta mě provázela myšlenka Milana Verónyho z chovatelské stanice z Krupinskej doliny, dovézt jednou štěně pejska z Finska. Díky dobrým a přátelským vztahům s chovateli z Finska se mi podařilo v květnu 2003 dovézt štěně psa z Finska Borderlove White Power –  „Fin“ přiletěl letadlem z dalekého Kaajani  a zdá se, že z něho vyrostl hezký pes, stal se už JCH, 2 x klubovým vítězem a na podzim roku 2004  se zařadil do chovu. Výměnou za „Fina“ odletěl do Finska pravnuk Cessny – Kriváň Car Janin ranč, který se v roce 2005stal šampionem Finska. Finova matka se přijela představit do Bratislavy na Evropskou výstavu a získala BOB a Velkou cenu národních plemen.

                Do chovu jsou zařazeny mladé feny Otka Carova Janin ranč a Rajka Irova Janin ranč, v roce 2005 jsem přijala fenu, která ztratila domov Brita Malokarpatský dvor, po matce z mého chovu, na sklonku roku 2005 přišla Dori Ostrá hora. Brita už 4 letá fena abslovovala výstavy i bonitaci a odchovala svůj první vrh, Dori na svoje uchovnění a výstavy ještě čeká, bohužel přišla velmi zbědovaná, nebylo možné ji vystavit. Obě Brita i Dori jsou neskonale vděčné za nový domov a denně mi dávají svoji lásku najevo. Není pravda, že dospělý čuvač si na nového pána nezvykne, při slušném zacházení a láskyplném přístupu si zvykne velmi rychle. Samozřejmě, že je lepší, když může dospělý čuvač zůstat po celý život ve svojí rodině.

                Snažím se o co nejmenší příbuznost , co je u čuvačů problém, vzhledem k malé chovné základně, pracuji na zlepšení povah a samozřejmě na exteriéru. Netrvám na krytí se šampiony, důležité je pevné zdraví a výborná povaha, bez toho ani nejkrásnější pes neuspěje na výstavě. Drobné chyby exteriéru mi nevadí, ale agresivní nebo bojazlivý čuvač v životě neuspěje. Snažím se pro svoje feny hledat partnery v Čechách, je to investice která se vrátí doufám v budoucnosti, plánuji krytí se psem belgického chovu a pokud finance dovolí i se psem z německého chovu.

                Díky přízni vedení Muzea liptovskej dediny žiju se svými psy v krásném prostředí, kde navíc moji psi mohou dělat svému plemeni dobrou reklamu. Objevují se v novinách, Aneta hrála v reklamě na liptovské sýry, v televizních šotech z muzea.

                Momentálně je u mě 19 čuvačů, z toho 12 chovných fen, 2 chovní psi, 3 feny starší 11 let, dvouletou fenku z Belgie, po Finovi a feně Korynka Janin ranč – Elza van´t Molendorp, nejmladší holčičku Jašku po Terce a Finovi. Čuvači jsou zdraví a skromní, ale ti moji jsou zdraví taky díky výbornému vetrináři, jeho radám a často nezjištné pomoci.

                Čuvač je živá kulturní památka, kterou musíme zachovat pro budoucí pokolení. Zakladatel chovu čuvačů Prof. Antonín Hrůza  kdysi četl v novinách  slova spisovatele Karla Čapka: "Řekl bych, že vyšší biologický typ společnosti a národa se projevuje ve vyšší biologické úrovni jeho domácích zvířat." Při této příležitosti upozornil Čapek na možnost a pravděpodobnost vyhynutí fatranského čuvaše.  Čapek tím myslel čuvače a tímto upozornil Prof.Hrůzu na myšlenku záchrany tohto krásného horského psa, žíjícího ve slovenských horách. Semínko padlo na úrodnou půdu a v roce 1929 se narodil první registrovaný vrh čuvačů.

                Mezi chovateli jsem našla mnoho přátel , nejenom na Slovensku, ale v celé Evropě, spolupracuji se všemi zahraničními chovateli, sleduji kvalitu odchovů z různých spojení. S každým majitelem čuvače si mám co říct, s každým najdeme společnou řeč, jednu společnou lásku – čuvače.

                Psi, kteří nás už bohužel opustili, odpočívají blízko nás, pod stromy kde tak rádi běhali, tak, aby na nás stále viděli, aby byli stále s námi. Každý z nich zanechal v našich srdcích krásnou vzpomínku, každý byl něčím jedinečný ....Cessna,Argo, Hesy, Gade,Besy, Andy,Chyta  a Hefa..........

                Čuvač si naši pozornost zaslouží, svojí krásou, ostražitostí a hlavně nesmírnou láskou k rodině ve které žije. Čuvače bych nikdy nevyměnila za jiné plemeno, jsou pro mě jediní na světě.